EMPANADAS!!!!!
Milujeme je! Já, můj muž i naše děti. Jsou smažené, křupavé i vláčné zároveň a plné chuti!
První empanadas jsem ochutnala ve Venezuele. Nejlepší v karibském městečku Santa Fe, kde jsme strávili poslední týden z naší měsíc a půl trvající cesty. Možná, že mi přišli tak božské, že jsme si je kupovali čerstvé ráno na trhu, a to jako lék na kocovinu😎
Každé ráno připlouvali rybáři se svým úlovkem, který prodávali přímo vedle naší posady. Kilo sardinek stálo v přepočtu 10,- Kč (litr nafty tehdy 0,80 Kč). Kamarádi, kteří byli původcem našich ranních kocovin, nám je jednou připravili na další společný rumový dýchánek a byly opravdu božské! Sardinky jen po stranách lehce nařízli, posolili a posypali oregánem. Pořádně vmasírovali a pak šup do rozpáleného oleje a vysmažit pěkně do křupava.
Pohled z trhu na rybářské bárky.
Tržnice samotná byla umístěná v obří kleci v pozadí tohoto snímku. Možná to nevypadá lákavě, ale uvnitř jste našli to nejlepší co země může nabídnout. Vše absolutně čerstvé, zralé, domácí a neskutečně dobré!
Ale teď k těm mým empanándám. Doma je většinou dělám ze zbytků nebo jako nouzovku, když už nevím co a hlavně z čeho. Takže to jsou takové babicovy empanády 🙂 Tyhle konkrétně jsou se zbytky boloňské omáčky a s eidamem. Do empanády ale můžete dát skoro cokoliv – zbytky pečeně, šunku a sýr, tuňáka, restované houby, nějakou vegetariánskou směs, se sýrem i bez sýra. Když už neví co, popadnu plechovku smažených fazolí a nějaký tvrdý sýr a udělám empanády s tím.
Můžete je dělat taky na sladko, třeba s ananasem a kokosem, s banánem, jablky (jako štrůdlík) či jiným ovocem….
Tyhle mé jsou bezlepkové, dělané z Harina P.A.N. Blanca, což je mouka z kukuřice, která je z předvařených a oloupaných zrn. Tím, že se zrna zbaví té tuhé slupky, mouka pěkně drží. Z klasické kukuřičné mouky, kterou koupíte běžně v obchodě, se vám to nepovede.
Postupe je jednoduchý, stejný jako na kukuřičné tortilly. Mouku smícháte s vodou a se solí. Vody tolik, aby vám vzniklo těsto, které už nelepí a když z něj uděláte kuličku a zmáčknete ji, nebudou se na ní tvořit prasklinky. myslím, že nyní jsem dala na půl kila mouky něco přes půl litru vody. prostě přidávejte postupně, až budete s konzistencí spokojeni. Pak vezmete dvě fólie (já používám rozstřižený zip lock sáček z Ikei) a lis na tortilly nebi hrnec s plochým dnem. Uděláte kuličku o průměru asi 4 cm, vložíte mezi dvě fólia a lisem nebo přitlačením hrnce vylisujete tenkou placičku (tlustou tak 2-3 mm). Sloupnete vrchní fólii, na placku dáte náplň – ani málo, ani moc, to aby se vám netrhala – a pomoci spodní fólie přehnete a kraje empanády zmáčknete k sobě. Okraj pak ještě jakoby po obvodu přehněte. Takhle připravené empanády rovnou smažte ve větším množství oleje, ve friťáku, kdo jej má, do zlatova. Nebo je můžete zamrazit na příště. Dejte je na nějaké podložce přes noc zmrazit, tak aby se nedotýkali a druhý den je sesypte do sáčku. V mrazáku pak vydrží asi 2 měsíce.
Empanády můžete jíst samotné, my si k nim vždycky dáme zakysanou smetanu a nějakou salsičku. Třeba Pico de Gallo, guacamole nebo jako tentokrát cibulovou salsu.
Recept na cibulovou salsu:
2 středně velké červené cibule, 2 nakládané jalapeňo papričky + pár mrkviček, vše nakrájené na kostičky, pak přidat lžíci jablečného nebo vinného octa, čerstvě rozdrcený pepř (cca 8 kuliček) a nové koření (cca 3-4 kuličky) a sůl podle chuti. Zamíchat a nejlépe nechat uležet přes noc v lednici, ale i třeba hodinka stačí.